Základní podmínkou pro přijetí ke studiu na právnické fakultě je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Vedle toho mohou fakulty stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy apod. Tyto se pak zpravidla ověřují přijímací zkouškou nebo jiným způsobem.
Na Fakultě právnické ZČU se dlouhá léta znalosti ověřovaly přijímací zkouškou, která byla spíše loterií než snahou vybrat nejlepší uchazeče. Neuvěřitelný byl např. počet uchazečů přijatých děkanem v rámci přezkumného řízení. Dělo se tak bez předem stanovených kritérií, následná kontrola byla nulová. Tak bylo v roce 2001 celých 34% ze všech přijatých uchazečů přijato tzv. "na odvolání", v roce 2004 to bylo dokonce 61% a naposledy v roce 2009 to bylo 45%. Takto nastavený systém umožňoval, aby byl přijat kdokoliv, kdo si podal přihlášku. Bylo jen na děkanově libovůli, koho přijme a koho ne.
Fakulta se od tohoto neprůhledného systému odstřihla tím, že přestala vybírat uchazeče přijímací zkouškou a od roku 2010 zvolila jiný způsob ověření studijních předpokladů - Národní srovnávací zkoušky (NSZ) společnosti www.scio.cz, s.r.o.. Rychlé efekty jsou dva - fakultě nehrozí nebezpečí z nařčení pro neprůhlednost a fakulta též ušetří. Jako negativní efekt se často zmiňuje vyšší finanční náročnost pro uchazeče. Pozitivně může být vnímáno naopak to, že uchazeč nemusí být stresován tím, aby předvedl v konkrétní den D a hodinu H špičkový výkon, který rozhodne o jeho přijetí či nepřijetí, ale může NSZ absolvovat vícekrát a přitom se mu započítá nejlepší výkon.
Podle výsledků NSZ dnes přijímá ke studiu studenty nejen plzeňská fakulta, ale též pražská a olomoucká (brněnská fakulta přijímá na základě výsledků Testu studijních předpokladů, který je jednotný pro celou univerzitu s výjimkou dvou fakult). Problém, který díky tomuto vzniká je zřejmý - podá-li si uchazeč více přihlášek na fakulty, které mají stejné přijímací řízení, je logické, že ti dobří se na těchto fakultách umístí vysoko, budou přijati a budou si vybírat, na kterou z nich se zapíší ke studiu.
Jak vyplývá ze Zprávy o průběhu přijímacího řízení na FPR ZČU v Plzni pro akademický rok 2011/2012, fakulta plánovala do oboru Právo přijmout 300 nejlepších uchazečů podle NSZ. Předpokládala, že někteří nebudou chtít na fakultu nastoupit. Tento počet odhadla na 30. Proto v první fázi odeslala 330 nejlepším uchazečům rozhodnutí o přijetí. Jelikož zřejmě přicházelo velké množství oznámení od přijatých uzazečů, že ke studiu na FPR nenastoupí, přijímal děkan v rámci přezkumného řízení další uchazeče. Ale pozor, již ne dle své libovůle, ale podle předem stanovených kritérií - z těch, kteří požádali o přezkum byl sestaven žebříček a přijímáni byli opět podle dosažených výsledků v NSZ. Stejně bylo postupováno i rok předtím.
V roce 2011 však došlo k něčemu, co zřejmě vedení fakulty nečekalo. Byť bylo podáno 1880 přihlášek (jen o 22 méně než v roce 2010), opravdový zájem zapsat se ke studiu a jít studovat na FPR, byl dle zveřejněných čísel mizivý. Svědčí o tom konečný výsledek posledního přijatého uchazeče v rámci přezkumného řízení. Ten dosáhl 32,2 bodu (připomínám, že maximum je 200). Ani tak se fakultě nepodařilo naplnit svůj plán. Chtěla přijmout 300 studentů do prvního ročníku, skutečně se jich zapsalo 284. Snaha naplnit místa "zaplacených" studentů vedla k přijetí i těch, kteří v testech absolutně propadli. Přitom na právnických fakultách využívajících NSZ je běžné, že výsledek posledních přijatého uchazeče se pohybuje kolem hodnoty 170.
Samozřejmě nelze tvrdit, že kdyby se v rámci přijímacího řízení přijali všichni uchazeči,, kteří podali přihlášku, byl by počet zapsaných stejný. Svoji roli by sehrály další faktory, např. nevíme, kolik uchazečů, kteří by se rádi zapsali ke studiu v Plzni, nepodalo vůbec žádost o přezkum, neboť se předem mylně domnívali, že by jim dosažený výsledek nestačil ani v rámci přezkumného řízení (žádostí o přezkum bylo podáno 300). Lze ale tvrdit, že kdo si podal přihlášku, neškrtal NSZ jako sportku, a požádal případně o přezkum, byl přijat. Šance na přijetí ke studiu práv v Plzni byla téměř stoprocentní.
Každopádně bude velmi zajímavé sledovat, jaká bude studijní úspěšnost/neúspěšnost přijatých studentů. Logicky by měla být vyšší (za splnění dvou předpokladů: 1) NSZ dokáží otestovat schopnost uchazeče studovat na právnické fakultě, 2) fakulta nebude pod ekonomickým tlakem snižovat nároky na studenty).
Žádné komentáře:
Okomentovat