Děkan Růžička se rozhodl rezignovat. Ze zdravotních důvodů. Další střípek do mozaiky dění kolem Západočeské univerzity v Plzni a její Fakulty právnické. Lze spekulovat, co se skrývá za zdravotními důvody, resp. co je způsobilo. Média vesměs nabízejí souvislost s kauzou Diag Human. Ale to ví nejspíš jen sám prof. Růžička.
Byl jako děkan úspěšný? Necelých 14 měsíců stál v čele fakulty, na které došlo v letech 2009-2010 k odkrytí protiprávní činnosti osob ve vedení fakulty, činnosti, kterou podporovala nebo minimálně tiše tolerovala většina pedagogické části akademické obce (známým se v této souvislosti stal např. výrok dr. Loudy, vedoucího katedry veřejné správy, který v říjnu 2009 prohlásil, že na nekalé praktiky neupozornil, neboť se bál o svůj plat). Prof. Růžička patřil též mezi mlčící většině. Nebyl členem reformního křídla, jak se v médiích často uvádí. Na fakultu dojížděl jen za přednáškou či seminářem, víc se o ni nezajímal, a když fakulta ztratila v květnu 2009 pro jeho obor mezinárodního práva oprávnění k postgraduálnímu studiu, přijal to s klidem a slovy, že je v Plzni nepotřebuje, neboť má své studenty v Praze. Pravdou též není tvrzení, že fakultu spoluzakládal, protože na ni přišel až o několik let později od zahájení její činnosti.
Práce děkana, zvláště bez většího časového odstupu se hodnotí složitě. Nejdříve je třeba zdůraznit, že děkan je sice hlavou, ale vedení fakulty pracuje jako tým, tudíž odpovědnost nesou též všichni proděkani, každý především ve svém „resortu“. Situaci na fakultě ovlivnil především odchod významné produktuvní části pedagogického sboru. Produktivní jak v rovině pedagogické, tak vědecké. Fakulta tak rázem přišla o pověst pracoviště, na kterém působí lidé mající lví podíl na podobě právního řádu v České republice, tedy bezmála to jediné, čím se fakulta mohla ještě chlubit. Místo toho se fakulta nyní ve své prezentaci pyšní tím, že na ní působí tři ústavní soudci, což je nejvíce v porovnání s dalšími právnickými fakultami (jsou jimi prof. Musil – s úvazkem 0,1 na trestním právu, dr. Formánková – působící na katedře správního práva, která se dle dostupných informací na výuce nijak nepodílí, a dr. Balík z katedry právních dějin). Děkanovi se nesporně podařilo přivést několik lidí, kteří mohou fakultě v budoucnosti pomoci, např. doc. Stejskala, dr. Sigmundovou či dr. Kopeckého. Otázkou je, nakolik je to dostatečné s ohledem na probíhající reakreditační řízení magisterského studijního programu.
Děkan Růžička přebíral fakultu v době, kdy se odrážela ode dna. Výuka probíhala standardně (a byla též až na případ mezinárodního práva veřejného studenty vesměs kladně hodnocena), rozvíjela se vědecká činnost (fakulta získala první vědecký grant za několik posledních let, podařilo se stabilizovat velmi slušný výsledek „rivových“ bodů, konalo se několik úspěšných vědeckých konferencí), finanční situace se zlepšovala v důsledku provedených personálních opatření, začaly se navazovat nové zahraniční kontakty. Ještě v prvních pár měsících pod vedením nového děkana doběhlo několik pozitivních věcí – konference k výročí přijetí ABGB, nebo získání velkého grantu z OPVK.
A poté? Namátkou:
- Již neproběhla žádná vědecká konference (jen jeden seminář k rozhodčímu řízení). Škoda je především v roce 2010 obnovené a nyní opět zapomenuté vědecké konference pořádané v Býkově pro mladé začínající vědce a doktorandy.
- Došlo k rozprášení vědecké rady pod záminkou nutnosti jejího zeštíhlení (o pět členů z 37 na 32, když pro média navíc děkan prohlásil, že počítá s jejím dalším doplňováním).
- Prozatím žalostná je vykázaná publikační činnost za rok 2011 (v systému je k dnešnímu dni 25 výstupů, z nichž jen 9 je „rivových“, což je pro fakultu s více než 100 pedagogy tragikomické; v úvahu lze snad brát to, že většina pedagogů své výsledky teprve do systému zavede, což by ale ukázalo na nerespektování příslušné směrnice a neschopnost vedení fakulty vynutit dodržování elementárních pravidel).
- Fakulta neuspěla v soutěži grantových přihlášek v rámci GAČRu, což vede k tomu, že fakulta nebude mít v roce 2012 žádný vědecký grant (o jediný, který doposud vykazovala, přišla poté, co jeho hlavní řešitel fakultu opustil).
- MŠMT rozhodlo o odebrání akreditace doktorského studijního programu v oborech občanské právo, obchodní právo, trestní právo, což je pro budoucnost fakulty alarmující, zejména s ohledem na silně omezenou možnost výchovy vlastního „dorostu“.
Zdá se, že ač pan děkan stále opakoval mantru, že za odcházející pedagogy má náhradu a chod jím vedené instituce nebude nijak ovlivněn, opak je pravdou. Jistě, noví příchozí potřebují čas, aby se zorientovali a zapracovali, ale čas je to, čeho má fakulta nejméně. Dobře to ilustruje i případ podaného rozkladu proti rozhodnutí o odnětí akreditace doktorského studijního oboru Občanské právo. Fakulta se hájí tím, že studium je uskutečňováno ve spolupráci s Ústavem státu a práva AV ČR, kde působí prof. Eliáš, doc. Havel, dr. Matejka. Lidé, kteří fakultu opustili právě pro nesouhlas s tím, jak je vedena. Nyní se jich fakulta dovolává, přestože děkan tvrdí, že je plně nahradil. Úsměvné.
Pan děkan měl těžkou pozici i proto, že nejspíš netušil, do čeho jde. Do čela fakulty ho nevynesl propracovaný volební program, ale spíše tábor lidí s nesourodými a často protichůdnými zájmy, který se stmelil pod praporem odporu vůči změnám. Od počátku jsem tvrdil, že až fakultu opustí ti, vůči kterým se tento tábor šikoval, začnou se „požírat“ mezi sebou. Již k tomu nejspíše delší dobu dochází.
Pan děkan za sebou nechal chaotickou stopu – nelogická rozhodnutí, nekoncepční řešení, pachuť podivné personální politiky. Bohužel, z tohoto pohledu zklamalo celé vedení fakulty, které svého děkana podporovalo, nebo mu nedokázalo oponovat. Je smutné, že na většinu lidí, kteří si v Plzni na právech vyzkoušeli děkanské křeslo, se bude vzpomínat v negativním smyslu. Na jednoho jako na člověka odsouzeného za řízení v opilosti, na druhého jako na milovníka titulů a strůjce rychlokolejné dráhy k vysokoškolskému titulu, na třetího jako na toho, kdo se ztratil a našel v lese…
Žádné komentáře:
Okomentovat